Stává se vám, že vám zub přestane reagovat na teplé nebo studené jídlo, a přesto vás bolel? Nebo jste zjistili, že zub změnil barvu a je tmavší než ostatní? Možná vás někdo řekl, že je „mrtvý“. To zní děsivě, ale ve skutečnosti to znamená jen jedno: zub už nemá živé nervy a krevní cévy uvnitř. A přesto může sloužit v ústech desítky let. Jak to vůbec může být? A proč se to stává?

Co znamená, že je zub mrtvý?

Zub není kámen. Je to živý orgán - alespoň když je zdravý. Uvnitř každého zubu je dutina, která obsahuje pulpu - měkkou tkáň plnou nervů, krevních cév a buněk. Ta pulpa je odpovědná za cítit bolest, teplotu a za dodávání živin, které udržují zub pevný a odolný. Když se tato pulpa poškodí nebo zemře, zub ztrácí svůj „život“. Neznamená to, že se zub rozpadne. Znamená to, že už nepociťuje bolest, ale také už neobnovuje své minerály a není schopen se léčit sám.

Nejčastější příčiny, proč se to stane, jsou tři:

• Hluboká zubní škára - když se bakterie dostanou až do pulpy, způsobí infekci, která zničí nervy.
• Zlomenina nebo zranění - třeba když spadnete nebo dostanete úder do obličeje. Dokonce i starší zlomenina, která byla dlouho nezpracovaná, může postupně zničit pulpu.
• Opakované zákroky - když se zub opakovaně léčí, například při výměně plomby, může se pulpa přetěžovat a zemřít.

Proč se zub neztrácí, i když je mrtvý?

Je to jako auto bez motoru - stále je tam karosérie, kola, sedadla. Jen už nepohání motor. Zub má pevnou strukturu - sklovina a dentin. Tyto vrstvy jsou tvořeny minerály, které se neztrácejí, i když uvnitř zemřou nervy. Pokud není zub infikovaný, může zůstat v ústech mnoho let. Jenže tady přichází problém: bez krevního oběhu se zub začíná křehnout. Stává se křehčím, snáze se láme a ztrácí přirozenou barvu - často se ztmaví na šedou nebo černou.

Proto je potřeba, aby mrtvý zub dostal endodontickou léčbu (také známou jako „odstranění nervu“). V této proceduře zubní lékař otevře zub, odstraní mrtvou pulpu, vyčistí kořenové kanálky a vyplní je speciální hmotou. Po této léčbě zub už nebolel, ale je chráněný před další infekcí. A teprve poté může být bezpečně pokrytý korunkou.

Proč se pro mrtvý zub používá keramická korunka?

Po endodontické léčbě je zub slabší než předtím. Je jako dřevěný sloup, který už nemá kořeny. Potřebuje ochranu - a to je přesně úloha korunky. A proč právě keramická? Protože má několik výhod, které jiné materiály nemají.

Keramická korunka je:

• Nejpodobnější přirozenému zubu - barva, průhlednost a lesk odpovídají sklovine, takže ji nikdo nezpozoruje.
• Biologicky neutrální - nezpůsobuje alergie a neodpovídá na kyselé potraviny.
• Odolná vůči baktériím - její hladká povrchová vrstva zabraňuje národnímu náležení bakterií.
• Trvalá - při správné péči vydrží 15 až 20 let.

Na rozdíl od kovových nebo plastových korunek neztrácí keramika barvu, nezčernává kraj a neznechutí dásně. To je důvod, proč v České republice více než 80 % pacientů, kteří potřebují korunku po léčbě nervu, volí právě keramiku.

Co se stane, když mrtvý zub necháte bez korunky?

Je to jako nechat auto bez kola - může to ještě stát, ale není to bezpečné. Mrtvý zub bez korunky je ohrožen:

• Prasknutím - při žvýkání tvrdého jídla, jako je oříšky nebo led, se může zub rozštěpit na polovinu.
• Infekcí - i když je pulpa odstraněna, může se infekce vrátit do kořenového kanálu a šířit se do čelisti.
• Ztrátou - zub se může zlomit až do kořene, a pak už není možné ho zachránit. Musí se vytrhnout.

Studie z Ústavu zubní lékařství v Brně ukazují, že zuby po endodontické léčbě, které nebyly koroňovány, se v průměru ztratily do 5 let. U těch, které měly keramickou korunku, byla délka životnosti 17 let.

Je mrtvý zub nebezpečný pro zdraví?

Samotný mrtvý zub není nebezpečný - pokud je správně ošetřený. Ale nezpracovaný mrtvý zub může být zdrojem chronické infekce. Bakterie, které se zde rozmnožují, mohou putovat do kosti čelisti, kde způsobují zánět - tzv. apikální parodontitida. Ten se často projevuje jako „zánět na špičce kořene“, ale může být bezbolestný. Při rentgenovém snímku se ale ukáže jako tmavá „cizí“ oblast kolem kořene.

Chronickej zánět v čelisti se může projevit i jinak: únavou, zvýšenou teplotou, bolestmi hlavy nebo dokonce zhoršením imunity. Výzkumy z Univerzity Karlovy ukazují, že pacienti s dlouhodobě nezpracovanými mrtvými zuby mají o 30 % vyšší riziko vývoje systémových zánětů.

Co dělat, když máte mrtvý zub?

Nejprve se nebojte. Mrtvý zub není konec. Je to jen příležitost k lepší péči. Tady je, co dělat:

1. Přijďte na vyšetření - pokud máte tmavý zub nebo ztratil citlivost, nečekáte. Zubní lékař provede rentgen a zjistí, zda je pulpa mrtvá.
2. Udělejte endodontickou léčbu - pokud je zub ještě zachránitelný, léčba nervu je první krok. Trvá 1-2 návštěvy.
3. Zvolte keramickou korunku - nejlepší volba pro trvalost, estetiku a zdraví dásní.
4. Péči nezanechávejte - čistěte zuby dvakrát denně, používejte nit a chodíte na kontrolu každých 6 měsíců. Mrtvý zub potřebuje více pozornosti.

Co se stane, když zub necháte mrtvý bez léčby?

Někdo si myslí: „Když už nebolel, tak je to v pořádku.“ Ale to je nebezpečná iluze. Mrtvý zub bez léčby se stává časem:

• Infikovaným - bakterie se šíří do čelisti a mohou způsobit absces - hnisavou kapsli kolem kořene.
• Nebezpečným pro celé tělo - infekce se může dostat do krevního oběhu a ovlivnit srdce, klouby nebo mozek.
• Nevratně ztraceným - když zub zcela zanikne, musíte ho vytrhnout a poté řešit důsledky: ztráta čelisti, posunutí ostatních zubů, problémy s žvýkáním.

Nejhorší případ? Ztráta zubu, který jste mohli zachránit. A to je vždy zbytečné.

Je možné, aby zub byl „mrtvý“, ale nepotřeboval korunku?

Velmi zřídka. Jediná výjimka je u malých předních zubů, které nejsou zatěžovány žvýkáním. I tak je doporučována korunková ochrana, protože mrtvý zub je slabší a může se zlomit i při normálním hovoru nebo kousnutí do jablka.

Neexistuje žádná bezpečná „necháme ho tak“ strategie. Pokud je pulpa mrtvá, zub potřebuje ochranu. A keramická korunka je nejlepší volbou, kterou můžete dát svému zubu - a svému úsměvu.