Každý dítě, které se poprvé dívá do zrcadla a počítá zuby, si klade otázku: jak se tyto zuby vlastně jmenují? Nejde jen o zábavu - znát názvy zubů je základní součást péče o zuby. Když dítě ví, co je řezák, co je špičák a proč se mění moláry, lépe pochopí, proč je důležité čistit zuby, proč některé zuby padají a proč je potřeba navštěvovat zubaře. A nejde jen o děti. Dospělí často nevědí, jak se jmenují ty zuby začátkem úst, které mají děti. To je problém, který se dá snadno vyřešit.

Co je to zubní arch a proč je důležitý?

Zubní arch je prostě celá řada zubů v jedné čelisti - horní nebo dolní. Každý člověk má v každé čelisti 16 zubů, celkem tedy 32. Ale děti nemají všechny zuby najednou. Nejdřív přichází mléčné zuby, pak se vyměňují za trvalé. Když dítě ví, že má v ústech dvě části - horní a dolní - a že každá má své zuby, začne chápat strukturu. To je první krok k tomu, aby se nebojil zubaře a dokonce se mohl naučit, jak zuby správně čistit podle jejich tvaru.

Mléčné zuby: Jak se jmenují a kdy přicházejí?

První zuby dítěte se objevují kolem šesti měsíců. Celkem má dítě 20 mléčných zubů. Tyto zuby se dělí do čtyř druhů podle tvaru a funkce:

• Řezáky - jsou v přední části úst, rovné a ostré. Slouží k kousnutí jídla, třeba kousek jablka. Dítě má v každé čelisti čtyři řezáky - dva střední a dva boční.
• Špičáky - jsou ostré a špičaté, nacházejí se vedle řezáků. Slouží k držení a trhání jídla, třeba kousku masa. Každá čelist má dva špičáky - jeden po každé straně.
• Malé moláry - jsou širší a plošší než řezáky a špičáky. Slouží k mletí jídla. Dítě má v každé čelisti čtyři malé moláry - dva přední a dva zadní.

Tyto zuby začínají vyrůstat v pořadí: nejprve spodní střední řezáky, pak horní střední řezáky, pak boční řezáky, špičáky a nakonec malé moláry. Všechny mléčné zuby jsou obvykle vyrůstaly do dvou let a pěti měsíců. A pak se začínají vyměňovat.

Trvalé zuby: Co se stane, když mléčné zuby padnou?

Když dítě má kolem šesti let, začínají se vyměňovat mléčné zuby za trvalé. Nejprve padají spodní střední řezáky a vyrůstají nové, větší. Tady je rozdíl: trvalé zuby nejsou jen větší - jsou i jiné. Místo 20 mléčných zubů má člověk 32 trvalých. Co se přidá?

• Velké moláry - tyto zuby se vyrůstají za malými moláry, nikdy nejsou mléčné. První velký molár vyrůstá kolem šesti let, ještě předtím, než se začnou vyměňovat zuby. Dítě ho často považuje za „milionový zub“, protože se nevyměňuje - je to nový zub, který nikdy nebyl mléčný.
• Přední trvalé moláry - to je ten, který vyrůstá za malými moláry. V každé čelisti jsou dva.
• Chodidla - jsou poslední zuby, které vyrůstají. Obvykle mezi 17 a 25 lety. Ne každý je má, a někdy je třeba vyndat, protože nemají místo.

Trvalé zuby mají stejné názvy jako mléčné, jen jsou větší a mají víc kořenů. Řezáky, špičáky a moláry - všechny mají stejná jména. Jen se přidávají nové zuby, které mléčné zuby neměly.

Jak děti zapamatují názvy zubů?

Nejlepší způsob, jak děti naučit názvy zubů, je hra. Neříkejte jim jen: „To je špičák.“ Ukažte jim obrázek, dejte jim hračku s pohyblivými zuby, nebo si s nimi zahrajte „zubní arch“ jako hru s kartami. Každý zub má své jméno, ale také svou funkci. Když dítě ví, že špičák se používá k trhání masa, začne si uvědomovat, proč je důležité ho čistit. Když ví, že velký molár je ten, který mleje ořechy, pochopí, proč se tam nesmí hromadit cukr.

Používejte jednoduché věty: „Řezáky jsou jako nožíky, špičáky jako vidličky, moláry jako mlýnky.“ Děti si to zapamatují rychleji, když to vidí jako příběh. Můžete si vytvořit i jednoduchou písničku: „Řezák, špičák, malý molár, pak přijde velký molár - a chodidlo je poslední, co přijde.“

Proč je to důležité pro dětskou péči o zuby?

Když dítě ví, jak se jmenují zuby, přestává je vnímat jako něco neznámého a strašidelného. Když zubař řekne: „Máš kariés na levém dolním moláru“, dítě neřekne: „Cože?“ - ale řekne: „Ten, co mleje jídlo?“ - a ví, o který zub jde. To znamená, že lépe spolupracuje při léčbě, méně se bojí a dokonce může říct rodičům: „Mám bolest na tom zubu, co je za všemi.“

Navíc - děti, které znají názvy zubů, mají větší šanci se naučit správnou techniku čištění. Zuby na přední straně se čistí jinak než ty na zadní. Zuby u špičáku potřebují jiný pohyb kartáčku než moláry. Když dítě ví, co je co, může se naučit, jakým směrem kartáček pohybovat, aby se dostal i do těch nejzazších zubů.

Co dělat, když dítě nechce učit názvy zubů?

Některá děti se jednoduše nechtějí učit názvy zubů. To je normální. Nezadávejte jim testy. Neříkejte: „Zopakuj mi, jak se jmenuje ten zub.“ Místo toho: dejte jim zubní kartičky s obrázky a jmény, dejte jim do ruky hračku, která se přepíná mezi zuby, nebo si s nimi přečtěte knížku o zubech. Existují knihy pro děti, které ukazují, jak zuby vyrůstají, jak padají a jak se vyměňují. Tyto knihy jsou skvělý způsob, jak představit názvy zubů bez tlaku.

Nezapomeňte: cílem není, aby dítě všechny názvy vědělo na výběr. Cílem je, aby pochopilo, že zuby nejsou jen „ty, co se hýbou“, ale že každý má svou roli. A že když nějaký zub bolel, je to důvod, proč se musí čistit - ne proto, že to řekli rodiče, ale protože to ví sám.

Co se stane, když dítě ztratí zub dříve než by mělo?

Když dítě ztratí mléčný zub příliš brzy - třeba kvůli úrazu nebo závažné kariés - může to ovlivnit pozdější růst trvalého zubu. Trvalý zub potřebuje místo, kam se vyměnit. Když je tam mezera, ostatní zuby se mohou posunout a způsobit problémy s vyrovnáním. To je důvod, proč zubaři někdy dávají dětem „držáky zubů“ - malé zařízení, které udržuje místo pro trvalý zub. Pokud dítě ví, jak se jmenuje zub, který ztratilo, je snazší vysvětlit, proč je potřeba držák a proč je důležité, aby zub nezůstal prázdný.

Když dítě má zubní bolest - jak mu pomoci?

Když dítě řekne: „Bolejí mě zuby“, je důležité zjistit, které. Pokud ví, jak se jmenují zuby, může říct: „Bolejí mě ty dvě zuby vepředu dole“ - a vy víte, že to jsou řezáky. Pokud řekne: „Bolejí mě ty velké zuby za všemi“, víte, že jde o moláry. To pomáhá zubaři rychleji najít problém. Kariés na molárech je častá, protože tam se snadno zadržuje jídlo. Když dítě ví, co je molár, ví i, že tam musí čistit důkladně.

Co dělat dál?

Když dítě začne znát názvy zubů, přidejte k tomu pravidelné návštěvy zubaře - každých šest měsíců. Nečekáte, až bude bolet. Když ví, jak se jmenují zuby, bude mít větší důvěru k zubaři. A když se naučí čistit zuby podle jejich tvaru, bude mít mnohem menší šanci na kariés a bolesti v budoucnu.

Nezapomeňte: nejde o to, aby dítě všechno vědělo na výběr. Jde o to, aby pochopilo, že zuby nejsou náhodné - každý má své jméno, svou funkci a svou důležitost. A to je první krok k tomu, aby se staly zuby jeho přáteli, ne nepřáteli.